Laboratoř průmyslových aplikací Praha

 

Na stránce se pracuje......

 

--------------------------------------------------------------

 

 

 

Tato stručná informace  se zabývá působením elektrických impulzů rozličných kmitočtů a modulací na lidské tělo, a jejich účinky.

 

Účinky elektrického pole na lidský organizmus jsou známy  od objevení elektřiny. Různé  prístroje  vytvářejí buď galvanické nebo vířivé proudy, které se na tělo přivádějí buď kontaktně a nebo bezkontaktně. Podobný princip používá i magnetoterapie, která se snaží působit magnetickým polem. Při vyšších výkonech se objevují mechanické a tepelné účinky / diatermie/  Uvádí se  likvidace bakterií, tišení bolesti, likvidace únavy, urychlení hojení ran, rychlejší rekonvalescence po nemoci, a podobné.

 

-

 

-    Přístroje na principu třecích  generátorů elektrostatické elektřiny:

     Třením skleněných či plastových předmětů vzniká povrchový náboj, který se aplikuje na bolestivá místa. Vzniklé napětí je různé velikosti, někdy přeskakují výboje. Výsledky jsou různé, postup představuje něco jako šamanství. O normalizaci se nedá hovořit, ale mnohdy vzniká vysoce působivá placebová reakce. Pomůcky se velmi často prodávají za neuvěřitelně vysoké ceny. 

 

-    Přístroje na teslově vysokofrekvenčním  principu:

 

     Všichni starší známe přístroj z filmu Postřižiny. Efektní bedýnky obsahují cívku, a přerušovač. Z vysokého napětí vzniklého na přerušovači se napájí teslův transformátor. Výboje se do těla zavádí přes plynové výbojky, tím se zabrání popálení kůže. Okruh se uzavítá kapacitou přes zem. Zařízení je spojeno přímo se sítí, a odporuje elektrotechnickým normám. Mimo jiné silně ruší radio a televizi a počítače. Někdy se používají jen induktory, což je baterie, přerušovač a cívka. Impulzy se vedou do rukojedí, které držíme v rukou, nebo se přikládají na kůži. Protože se většinou jedná o přerušování stejnosměrného proudu v cívce, na výstupu jsou vysokonalěťové impulzy jen jedné polarity, které jsou extrémně nebezpečné, protože rozkládají vodu v těle na plyny, které se mohou dostat do žilního oběhu a způsobit zacpáním úzkých míst v krevním řečišti například infarkt.  

 

-     Metoda TENS:

      Je to zhruba řečeno vylepšený výšezmíněný induktor. Jako přerušovač nebo spíše generátor kmitočtu je použit elektronický spínací  prvek. Na výstupu je buď cívka, a nebo se impulzy vyvádějí do elektrod přímo z RC obvodu. V poslední době jsou složitější lékařské přístroje již řízeny počítačem, a je možno naprogramovat nejrůznější kmitočty, časy a kombinace impulzů. Pokud se lékaře ptáme na podrobnosti, můžeme zjistit tragikomický stav, kdy nezná elektroniku, a přístroj jen aplikuje podle nějakých návodů. Daleko nebezpečnější jsou různé soukromé posilovny nebo ordinace na hubnutí, kde je situace absurdní z toho důvodu, že přístroje obsluhuje majitel, který není ani lékař, a nebo jím určený perzonál. . 

 

-     Zappery: 

      Se zappery jsem se seznámil v knize doktorky Huldy Clarkové. Podobná zařízení určená ale na akupunkturu kdysi vyráběla Tesla Litovel, a jmenovalo se to STIMUL. Vždycky jsem žasl, když jsem viděl třeba kolegy, jak se s tím suvereně snaží léčit třeba sebe nebo své děti od chřipky, přikládáním elektrod na tzv. "akupunkturní body na uchu, a jejich reakce. Viděl jsem třeba nádherné "ztrnutí oka". Když jsem si pozorně prostudoval knihu dr. Huldy Clarkové, dospěl jsem k názoru, že je to dotažení profesionálního amatérství ad absurdum. Zappery tam popisované jsou si každý může podle návodu v knize vyrobit, a nebo zakoupit za nemalé ceny od tam propagovaných odborníků. Jsou to většinou generátory obdélníkových impulzů o kmitočtu okolo 20 kHz, a napětí okolo 9V, generované obvodem NE555. V poměrně tlusté knize jsou snad několiksetkrát za sebou opakované stejné  informace ve formě konkrétních návodů, a odkaz na práce a výsledky měření např. dr. Riefeho. Z textu je patrné, že paní doktorka nerozumí elektronice. To je velmi častý případ i ostatních profesionálních lékařů, se kterými jsem se setkal. Zappery různého typu se prodávají na internetu za pozoruhodně vysoké ceny. / Pokud se z lékařství stává ve dvacátém prvním století technické revoluce absurdní technické náboženství, kterému vládnou profesionální amatéři vybavení počítači,  a existuje i potřebný počet solventních důvěřivců, tak proč je nezkasírovat ?/ 

 

-    Riefeho generátor:

     Riefeho generátor a seznam frekvencí které údajně ničí různé bakterie, a tím léčí nemoci  je nesmírně široké a diskutabilní téma, jehož se v dnešní době za účelem obchodu zmocnilo neuvěřitelné množství podnikavých amatérů-léčitelů. Dostupné informace jsou tak rozsáhlé, že je těžké, rozhodnout se vůbec něčím začít, a tak vzájemně zprofanované, že si většinou vzájemně odporují.  Riefeho generátory jsem viděl v praxi tři. Jeden z nich v muzeu, druhý u profesionální lékařské firmy, kterou zde nebudu jmenovat,  za cenu, po sdělení které jsem div neomdlel, a třetí jsem si postavil v laboratoři za několik stovek podle toho prvého. Riefův generátor používá na rozdíl od teslova generátoru netlumené kmity. Je to v podstatě široce laditelný generátor elektrických impulzů. Vzhledem ke značným frekvencím a vysokým kmitočtům se dosud pouvají při jeho realizaci výkonové elektronky. Z mne neznámých důvodů je na každém Riefeho generátoru výbojka poměrně značných rozměrů, ve které při provozu září výboje. K mému překvapení i  dr. Riefe ve svých publikacích uvádí, že " přístroj vyzařuje okolo sebe asi do dvou metrů léčivé pole". Protože jsem chtěl mít při pokusech jasně definované podmínky, výbojku jsem vypustil, a ke generátoru připojil stíněný aplikační  prostor, kde je intenzita elektrického pole přesně definovatelná a snadno měřitelná. Bylo to tři čtvrtě roku napínavých pokusů plných  zcela nových zjištění. Je zajímavé, že daleko klíčovější veličinou při působení VF pole na živé organizmy není síla pole, ale způsob jeho modulace, kdy prokazatelné účinky nastávají již daleko před začátkem tepelných účinků. A tak se musím tiše smát či raději děsit, když slyším, jak jsou třeba mobilní telefony naprosto bezpečné...

 

-   Magnetoterapie:

 

    To, že má magnetické pole prokazatelné účinky na lidsk ý organizmus je již známo dlouhou dobu. Magnetické náramky proti únavě lidé nosí již století. Dnes v době možnosti, sehnat silné neodymové nebo samariové magnety, a nebo generovat magnetické impulzy několik desítek Tesla, můžeme tyto účinky vystupňovat až přes práh možného poškození organizmu. Stejnosměrné i střídavé magnetické pole se dnes používá profesionálně i k tišení bolestí. Kolega popisoval jeho použití u zubaře. Po stížnostech na bolest jej lékař posadil do křesla v čekárně, a přiložil mu na tvář bílý přístroj, na němž blikala čísla na displeji, a požádal ho, aby si to půl hodiny na té tváři přidržoval. Po půl hodině přístroj zapískal, a léčba byla u konce. Ptal jsem se ho se zájmem, jaké byly účinky, zda bolest polevila. Dostal jsem jen neurčitou dopověď. "Bolest prej odpoledne přestala, ale večer to zase bolelo"...Jindy jsem viděl v nemocnici babičku, jak má sádru na noze vloženu v ordinaci do nějakého asi metr velkého bílého kruhu. Na dotaz mi sestra vysvětlila, že je to magnetoterapie. Protože jsem nevychovaný experimentátor bez oficiálního papíru, ptal jsem se pak lékaře, proč ten kruh je tak velký, že kdyby nemocnou končetinu ovinuli vodičem několika závity,  magnetické pole by bylo daleko účinnější. Dostalo se mi profesionální odpovědi s profesionálně  zachmuřeným výrazem:

 

                Když lékař modifikuje standartní léčební postup, je to katastrofa. Když se ho snaží modifikovat pacient, je to apokalypsa. 

______________________________________________________________

 

 

 

 

 

-      Jak to vlastně vzniklo, jak se to vyvíjelo, a jaké jsou dosud výsledky: 

       Asi před dvěma roky jsem si v zimě zlomil kotník na ledu na neposypaném chodníku. Prožil jsem dvě operace s narkozou, a ocitl se ve velmi nepříjemnéí situaci, kdy jsem musel brát silné prášky proti bolesti. Po několika dnech užívání dolzinu se mu začaly nebezpečně třást ruce. Bolesti při hojení zlomenin jsou většinou velmi nepříjemné. Proto jsem začal uvažovat o alternativním metodách, jak se toho zbavit. Dohoda s lékaři je v těchto případech obtížná, anebo jednduchá. Prostě, podepíšete reverz, a máte pokoj / od lékaře, ne bolesti/. Prostudoval jsem tedy metodu elektroléčby TENS, zhotovil generátor, a nasadil ji. Po několikadenních pokusech se  skutečně podařilo podstatně bolesti ztlumit. Protože jsem měl čas, zkusil jsem dále vyrobit i něco na základech Riefova generátoru. Metoda TENS má totiž nevýhodu drátových přívodů signálů, a přímého kontaktu elektrod z kůží. Jednak se mi podařilo vyvinout kontaktní elektordy, na nichž ani po překročení rozkladného napětí vody nedochází k rozkladu, a jednak vyvinout nový generátor na jiném principu. . Nový generátor pracoval již bezdrátově. Již při základním měření bylo zřejmé, že bolesti jdou ztlumit podstatně více a rychleji než TENSem, a že je poměrně snadné nalézt optimální terapeutické pásmo. Navíc jsem objevil naprosto unikátní provoz, kde není nutné nic ladit, protože v nově  generovaném signálu jsou již všechny potřebné kmitočty obsaženy. Za čtvrt roku jsem byl  bolestí bez užívání jakýchkoli léků a nežádoucích efektů zbaven.

 

 

      Principem fungování přístroje na likvidaci bolesti je distanční generování v hodně velkých indukčních nebo kapacitních proudů do tkáně. Výkon je tak nízký, že přitom nedochází k ohřívání tkáně jako například při diatermii.  Kmitočty jsou voleny tak, aby pronikaly do tkáně, a neprocházely jen povrchem, jak se to většinou stává u metody TENS. Klíčový problém je správná modulace signálu. Sekvence signálu je možno generovat počítačem,  a nebo je možný multifrekvenční provoz bez počítače. Samotný Riefeho generátor v běžném provedení bolest neodstraňuje, a nebo jen nepatrně.  

-   Provedení prototypového přístroje:

 

    Základní provedení funkčního  prototypu je plastová trubka asi 50 mm, dlouhá asi půl metru. V ní je umístěna veškerá elektronika a rezonátor. přístroj okolo sebe vyzařuje účinný signál do dáli asi půl metru. V tomto okolí se musí odstranit všechny citlivější elektronické přístroje jako rozhlasové přijimače, televize, počítače a podobně. . Pacient samozřejmě nesmí mít kardiostimulátor. V případě nutnosti je možné používat jeden přístroj i na více pacientů ve vhodně uspořádaném prostoru.